"ČTYŘNOHÝ HAVÍŘ"

ČTYŘNOHÝ HAVÍŘ "THE FOUR-FOOTED "MINER''

16. dubna 1921 vychází v časopise The Illustrated London News článek s názvem: Jeden dotek přírody ve sporu o uhlí: pit * poníci.

O pit ponících se tu poprvé píše jako o "čtyřnohých havířích".

Nikdy nestávkují, neberou výplatu a ke štěstí a spokojenosti jim stačí plný žlab.

__________________________________________________________________________________________

* PIT je důl, šachta, jáma (z angličtiny) a historicky taková prohlubeň, ze které nebylo úniku a většinou sloužila k tomu, aby v ní zápasila zvířata pro zábavu a potěšení člověka. např. medvědi, psi, lvi ....  Pro koně v dole také nebylo úniku. Obecně lze každého důlního koně, mulu či poníka nazvat PIT PONY 

Článek je mimo jiné doplněn kresbami Edmunda Blampieda (1886 - 1966).

Umělec kreslil důlní koně a havíře, ale v dole tehdy pravděpodobně nebyl, protože den předtím, 15. duben 1921 se zapsal do historie Velké Británie jako Black Friday (pracovníci dopravy nepodpořili horníky v jejich stávce).

Návrat do stáje (Returning to the stable), (Edmund Blampied)

O TĚŽKÉ PRÁCI "ČTYŘNOHÝCH HAVÍŘŮ"

Kůň byl stvořen k tomu, aby pracoval, ale ne k tomu, aby byl týrán." (Německé přísloví)

Tou nejděsivější prací, se kterou se koník mohl setkat byla práce v dole, práce tzv. důlního koně. V uhelných dolech v USA pracovali hlavně muly a v Evropě to byli koně - malí, velcí, bílí, černí, nebo třeba i hnědí a ve většině případů kluci. Během 19. století bylo do anglických uhelných dolů posíláno mnoho Shetlandských poníků. Tam tahali plné vozíky uhlí nejen kolem dolů, ale díky svému malému vzrůstu se hodili pro práci přímo v uhelných dolech.

Mnoho z nich se v dole i narodilo a mnoho jich tam také zemřelo.

Shetlandští poníci, kteří pracovali v uhelných dolech byli často nazýváni PIT PONÍCI (důlní poníci).

V 80. letech 19. století byli poníci odváženi do Spojených států, aby i tam pracovali v uhelných dolech, kde zatím vozy s uhlím nebo rudou tahali jiní lichokopytníci, hlavně muly. Asi v polovině roku 1900 převzaly těžkou práci poníků stroje. I dnes stále ještě poníci tahají těžké vozíky na různých akcích.

(z knihy Kristen Rajczak: Shetland ponies)

VELKÝ KONÍK A MALÝ PONÍK 

Důlní kůň byl používaný k práci v dolech ve větším množství od poloviny 18. zhruba do poloviny 20. století (někde i déle). Lidem pomáhal např. při těžbě rudy nebo stříbra již od 13. století.

DŮLNÍ KONÍCI byli takovými dobrými duchy uhelných dolů. Pracovali poctivě a trpělivě jen za stravu, neodmlouvali. Ti vyšší, pracovaliv uhelných slojích s vyššími stropy a ti nižší byli přiděleni do nižších slojí.